|
|
Legislativní proces v Evropské unii: Evropská občanská iniciativa
Houda, Ondřej ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce je teoreticky ukotvena v přístupu víceúrovňového vládnutí a předpokladu racionality aktérů. S použitím metody rozboru procesu se snaží odhalit legislativní proces v Evropské unii. Jedná se o jednopřípadovou studii a jako případ bylo zvoleno vyjednávání o nařízení o evropské občanské iniciativě. Do vyjednávání se zapojila celá řada aktérů, přičemž práce se věnuje těm nejvýznamnějším z nich - Evropské komisi, Radě, Evropskému parlamentu, zájmovým organizacím a národním parlamentům. Práce předpokládala, že všichni aktéři budou v procesu prosazovat svoje zájmy, které budou založeny na racionalitě aktéra. Tento předpoklad se podařilo prokázat, i když úspěšnost aktérů byla rozdílná. Jako nejúspěšnější můžeme považovat Evropský parlament, který obhajoval zájmy jednotlivců, a Radu, která zcela zjevně prosazovala zájmy vlád členských států (zejména v otázkách snížení administrativní zátěže). Zájmové organizace sice vymezily své postoje jasně, nicméně Komise jejich názory při tvorbě nařízení příliš v potaz nevzala. Naopak v rozporu s předpokladem byl postoj národních parlamentů. Ačkoli tato práce očekávala jejich přímé zapojení do procesu, nic takového se neprokázalo. Pouze malá část z nich se zapojila do konzultační procedury a výměna materiálů v databázi IPEX mezi parlamenty byla minimální.
|
|
|
Legislativní proces v Evropské unii: Evropská občanská iniciativa
Houda, Ondřej ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce je teoreticky ukotvena v přístupu víceúrovňového vládnutí a předpokladu racionality aktérů. S použitím metody rozboru procesu se snaží odhalit legislativní proces v Evropské unii. Jedná se o jednopřípadovou studii a jako případ bylo zvoleno vyjednávání o nařízení o evropské občanské iniciativě. Do vyjednávání se zapojila celá řada aktérů, přičemž práce se věnuje těm nejvýznamnějším z nich - Evropské komisi, Radě, Evropskému parlamentu, zájmovým organizacím a národním parlamentům. Práce předpokládala, že všichni aktéři budou v procesu prosazovat svoje zájmy, které budou založeny na racionalitě aktéra. Tento předpoklad se podařilo prokázat, i když úspěšnost aktérů byla rozdílná. Jako nejúspěšnější můžeme považovat Evropský parlament, který obhajoval zájmy jednotlivců, a Radu, která zcela zjevně prosazovala zájmy vlád členských států (zejména v otázkách snížení administrativní zátěže). Zájmové organizace sice vymezily své postoje jasně, nicméně Komise jejich názory při tvorbě nařízení příliš v potaz nevzala. Naopak v rozporu s předpokladem byl postoj národních parlamentů. Ačkoli tato práce očekávala jejich přímé zapojení do procesu, nic takového se neprokázalo. Pouze malá část z nich se zapojila do konzultační procedury a výměna materiálů v databázi IPEX mezi parlamenty byla minimální.
|
|
|
Role obchodních a hospodářských komor v dnešní EU s ohledem na vztah lobbingu a povinnosti členství
Asterová, Denisa ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Sukdol, Pavel (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit roli obchodní a hospodářských komor v rámci Evropské unie se zaměřením na vztah lobbingu a povinnosti členství v těchto institucích. V práci popisuji fungování Hospodářské komory ČR a zároveň ji srovnávám na základě vlastních zkušeností s fungováním obchodních komor v Německu. Na problematiku komor navazuje téma lobbingu, jeho teoretické vymezení, regulace a význam v rámci Evropské unie. Těžištěm práce je dotazníkové šetření, jehož cílem je analyzovat vhodnost povinného členství a žádaných činností Hospodářské komory ČR.
|
host ::
RSS.